O testech - Test volby povolání

Jak se hledá povolání?

Představujeme vám dotazník, který pomůže utřídit vaše zájmy a preference a napomůže tak vaší volbě, před kterou možná nyní stojíte nebo za pár let budete stát. Test vznikl ve spolupráci mnoha renomovaných odborníků z řad pedagogů a psychologů a je inspirován Hollandovým modelem RIASEC, který dobře postihuje oblasti profesních zájmů. Oproti klasickým testům používaným v současnosti však tuto metodu v mnohém rozvíjí a doplňuje.

Dříve se diagnostika profesní orientace (tak se obecně nazývá systematické objektivní měření volby povolání) soustředila především na studentovy schopnosti, na jejichž základě bylo možné posléze vyhodnotit, pro jaký typ práce nebo druh studia se hodí. Zajisté, předpoklady jsou základem úspěchu při kvalitní volbě profese či studia. Tento model však poněkud zapomíná na jeden prostý fakt, že ne vždy to, co člověku jde - v čem dosahuje dobrých výsledků - je také to, co ho skutečně baví a u čeho tzv. „má své srdce“. Z života i ze svého blízkého okolí známe mnoho slavných osobností, které v nějaké oblasti dosáhly výjimečné slávy a prestiže tím, že šly za svým snem a nebály se prosadit v nějaké netradiční oblasti, i když jim učitelé či rodiče soudili úplně jinou kariéru právě proto, že v některých školních předmětech byli velmi úspěšní a zrazovali je od realizace jejich snů.

Tento příklad ukazuje právě na to, že schopnosti nejsou tím nejpodstatnějším, proč se nakonec lidé rozhodují pro určité zaměstnání nebo kariéru. Většinou jde o kombinaci schopností (vlastních možností a limitů), zájmů a profilace a také náhody a momentální příležitosti. Pravdou zůstává fakt, že pokud si člověk zvolí takovou kariéru, která ho baví a zároveň zde realizuje své přednosti, má vyhráno.

Každý z nás již odmalička přemýšlí o tom, čím by se chtěl stát, co za profesi by chtěl jednou vykonávat, aby ho to bavilo, ale zároveň aby byl schopen si tím vydělat dostatek peněž pro obživu. Ještě před dvaceti lety nebylo samozřejmostí, že se již na základní škole měli studenti možnost seznámit s tzv. „informovanou volbou“ – tj., že dostali příležitost si za pomoci testů či dotazníků utřídit, v čem jsou dobří, co je baví a co by je jednou mohlo živit. Fakt je ale ten, že jde o jednu z nejpodstatnějších voleb, kterou je člověk za svého života nucen udělat. Je mnoho příkladů lidí, kteří si vybrali špatný směr studia a strávili zbytečně mnoho času hledáním své budoucí profese, prodlužovali délku studia, někdy museli vystudovat i tři vysoké či vyšší odborné školy, strávili další čas rekvalifikacemi, než se dostali tam, o čem mohli mít jasno již na střední škole.

Netvrdíme však, že po vyplnění následujícího dotazníku budete mít stoprocentně jasno. Někdy je volba velmi náročná, obzvlášť v případě, že máte více zájmů a ve škole ve více předmětech máte slušné výsledky. Pak se hůře volí, jaký směr studia si vybrat. Někdy budete potřebovat pár dalších let nebo dotazník za nějaké období zopakovat, aby se vám utřídilo, o co stojíte více. Podstatné je to, že na rozdíl od testů schopností, které se nedoporučují opakovat po krátké době, u této metody je vhodné se k ní za nějaký čas (za půl roku, za rok) opět vrátit a zjistit, zda došlo ke změně postojů nebo vás utvrdí v tom, že vaše předchozí volba byla správná. Navíc náš dotazník přichází s naprosto novým prvkem. Nenechává tu důležitou volbu jen na vás, ale přizývá k ní vaše blízké, kteří vám mohou pomoci. V rámci našeho dotazníku můžete využít náhledu svých rodičů, učitelů a kamarádů. Jejich názory na to, jak vás vidí ve světle světa povolání, mohou být pro vás potvrzením, co si vybrat obzvláště v případě, pokud se rozhodujete mezi dvěma stejně silnými preferencemi. Výsledná volba ale stejně zůstává na vás, na vás je, jaké studium si vyberete, pro jakou školu se rozhodnete a jaké povolání budete v dospělosti hledat.

Práce s výsledky testu

Teorie RIASEC Johna L. Hollanda

Dotazník/test, je založen na teorii RIASEC, kterou v šedesátých letech 20. století vymyslel americký psycholog John L. Holland. Tento název je složeninou šesti písmen, která odpovídají šesti základním typům osobností ve vztahu k jejich zájmům a preferovaným zaměstnáním či pracovním činnostem. Pro zajímavost ještě uvádíme, že Hollandův model je dnes základem většiny profesních dotazníků založených na zájmové orientaci, byl přeložen do 25 jazyků a vyzkoušelo si jej v některé obdobě přes 22 miliónů lidí na celém světě.

Šest různých kategorií popisuje jak charakteristiky osobnosti vztahující se k práci, tak pracovní prostředí, které je pro dané zaměstnání typické. Předpokládá se, že lidé se zájmy, které odpovídají jejich práci a pracovnímu prostředí, budou mít svoji práci pravděpodobně raději a budou ji dělat lépe, než ti, u kterých tomu tak není.

V našem prostředí lze většinu lidí kategorizovat do šesti základních typů: Realistického (Realistic), Investigativního (Investigative), Uměleckého (Artistic), Sociálního (Social), Podnikavého (Enterprising) a Konvenčního (Conventional). Každého jedince lze charakterizovat jedním typem nebo nějakou kombinací těchto typů. Dodejme však, že většina lidí není jedním vyhraněným typem osobnosti, ale většina z nás je kombinací dvou a nejčastěji tří z následujících charakteristik:

R   Realistický (technický, praktický I   Investigativní (analytický, vědecko-výzkumný) A   Umělecký (tvořivý S   Společenský (sociální, idealistický, empatický) E   Ekonomický (podnikavý, iniciativní) C   Cizelující (spořádaný, konvenční, konzervativní)

Výsledkem testu je kód složený z jednotlivých zájmových oblastí RIASEC. Jak jsme si již řekli, každé písmeno reprezentuje jeden ze šesti osobnostních typů, které představují oblasti zájmů jedinců ve směru k výběru jejich budoucího profesního zaměření. Výsledný kód pravděpodobně obsahuje dvě nebo tři písmena. Může se však stát, že vyhraněný typ osobnosti má kód pouze jednopísmenný.

Co tedy znamená první písmeno ve vašem kódu?
První písmeno v kombinaci značí nejvyšší stupeň vašeho zájmu – tedy oblast, ve které jste v dotazníku označili nejsilnější preference. Tato oblast zájmů bude pravděpodobně ta stabilnější, dle které si volíte i vaše další studium či kvalifikaci. V této oblasti máte pravděpodobně nejsilnější zájmy a také disponujete schopnostmi, které vám činnosti s touto oblastí umožňují.

Co tedy znamená druhé písmeno ve vašem kódu?
Druhé písmeno kombinace znamená podpůrnou volbu. Může sloužit také jako alternativa k první volbě, která z důvodu malých příležitostí nebo náročných kritérií pro její dosažení zůstává nenaplněna. Je dobré tuto oblast dále rozvíjet.

Co tedy znamená třetí písmeno ve vašem kódu?
Třetí písmeno většinou znamená oblast zájmů, která doplňuje a dokresluje předchozí dva typy, může ale zůstat jen v oblasti volného času, koníčků. Může jít o činnosti, které má dotazovaný velmi rád, ale ví, že není realistické se jim profesně věnovat nebo nenachází dostatek příležitostí je realizovat. Může jít také o oblast, kterou sám nepraktikuje, ale např. jí obdivuje u svých známých či přátel. Tato volba se navíc může časem změnit, např. prohodit s druhou volbou nebo může po delším čase z kombinace zcela vypadnout.

Závěr

Závěrem je možné shrnout, že výsledek je směrodatný pro dobu, kdy se test vyplňuje. Je třeba znovu zdůraznit, že tento test neukazuje neměnná data, ale je naopak velmi vhodné po půl roce nebo po roce test vyplnit znovu. Původní - dnešní - výsledky je dobré uschovat a ponechat si je pro pozdější srovnání s výsledky novými. Ještě poslední poznámka: V našem prostředí se můžete setkat s více dotazníky nebo testy volby povolání, které jsou také založeny na metodě RIASEC. Není to nic neobvyklého, v úvodu jsme si řekli, že RIASEC Dr. Hollanda je jednou z nejvyužívanějších metod zjišťování zájmové orientace. Záleží však také na autorovi konstruování testu a je tedy možné, že při vyplňování obdobné metody by ve stejný čas dopadl výsledek odlišně. Proto doporučujeme pro opakování využít opět tento test, aby bylo možno výsledky adekvátně porovnat. Pro vlastní pochopení metody nebo pro srovnání je ale samozřejmě možné v podobném čase vyzkoušet dotazníků více s využitím více metod. Je to podobné, jako když v krátkém časovém údobí (např. měsíc) člověk absolvuje např. více inteligenčních testů. Je totiž velmi pravděpodobné, že by v různých testech (měřící téměř totéž) dosáhl různých bodů IQ. Je málo pravděpodobné, že by ve dvou různých testech dosáhl identického výsledku. Záleží na formulování otázek a na tom, jak daná metoda studentovi zrovna vyhovuje a takzvaně „sedí“.

Všem studentům přejeme povzbudivé a srozumitelné výsledky a především mnoho štěstí při výběru dalšího studia a spokojenost v budoucím profesním životě.

Václav Fořtík a kol.